10 věcí, které jste možná nevěděli o bleskovídce Katapult

1. Za všechno může Travian

Katapult je nejstarší ze všech bleskovídek. Vznikl totiž jako přepis stejnojmenného příběhu, který jsem před mnoha lety napsal pro své přátele a spolubojovníky v Travianu. V oné verzi nefiguroval Archimédes a chyběla i spousta dalších historických faktů a vtípků. (Většinu z nich se snažím vysvětlit / vyvrátit / omluvit v následujících zajímavostech.)

2. Skladiště sudů a lucernový průvod

Diogénes ze Sinopé byl starořecký filozof a poťouchlík nejvyššího řádu. Dochovala se o něm celá řada historek, které jsou tak pošahané, že musí být pravdivé. Narodil se kolem roku 400 př.n.l. a rodné město záhy ve spěchu opustil, když byl jeho otec Hikesios obviněn z falšování mincí. V Athénách potkal filozofa Antisthena, který se ho pokoušel odehnat klackem, ale Diogénes mu jen nastavil hlavu se slovy: „Nenajdeš dost tvrdého dřeva, abys mě odehnal.” Antisthenovo učení si vzal k srdci a dovedl ho do extrémů. Ve své podstatě odmítal a nesnášel absolutně cokoliv. Žil v sudu a svůj poslední majetek – misku z vydlabané dýně – zahodil, když uviděl, že pes dokáže pít bez ní. V pravé poledne chodil po ulici s lucernou a hledal dobré lidi. Když mu Alexander Veliký nabídl splnit jakékoliv přání, řekl: „Ustup mi ze slunce.” Bohatý měšťan mu zakázal, aby v jeho domě plival na zem. Diogenés mu tedy plivl do obličeje. Jak je vidno, byl to naprostý šílenec. A stejnou měrou génius.

3. Chitón

Starořecký oděv, který bývá na maškarních večírcích nahrazován prostěradlem.

4. Král Hieron II.

Hieron II. vládl v období 270 – 215 př.n.l. Syrakusám, což byl městský stát na východním pobřeží Sicílie. Bývalý vojenský velitel syrakuské armády byl povýšen obyvateli na samovládce poté, co dobyl sousední město Messana, které okupovali vzbouření žoldnéři. O pár let později totéž místo dobyli Římané a přitáhli až k Hieronovým branám. Král jim Messanu chytře přenechal výměnou za uznání svrchovanosti Syrakus a příslib podpory Říma v jeho válce s Kartágem. Když pak Římané vyhráli První punskou válku, hřál se Hieron v lesku klíčového partnera největší světové mocnosti. Syrakusám panoval šedesát let a v pozdějším období vlády zaměstnal svého přítele (a možná i příbuzného) Archiméda.

5. Archimédes

Fyzik, matematik, vynálezce a propagátor nudismu v podobě nahého pobíhání po ulicích – tak by se dal ve zkratce popsat antický vědec, který se narodil kolem roku 287 př.n.l. (jak jinak než) v Syrakusách. Jeho otec byl pravděpodobně astronom a mladý Archie pobýval nějaký čas v Alexandrii, kde se učil matematice a geometrii od Euklidových žáků. Jako první vysvětlil princip páky, poměrně přesně odhadl velikost čísla π a stal se živoucím důkazem toho, že nejlepší nápady přichází ve vaně.

6. Archimédes versus vana

Římský architekt Marcus Vitruvius Pollio zanechal ve svých spisech legendu o tom, kterak vládce Hieron předal svému zlatníkovi kilo čistého zlata a požádal jej, aby mu z něj vyrobil korunu. Zlatník tak skutečně učinil a koruna váhou odpovídala množství zlata, ale Hieron měl přesto podezření, že zlatník část koruny nahradil levnějším kovem a zlato si nechal pro sebe. Požádal proto Archiméda, aby mu pomohl problém rozlousknout, aniž by bylo třeba rozlousknout samotnou korunu. Archimédes si dlouhou dobu nevěděl rady, než se jednoho dne unaveně svalil do městských lázní. Najednou si povšiml, že se výška vody v kádi mění s tím, jak hluboko se do ní noří. Tehdy mu došlo, že není důležitá pouze hmotnost tělesa, ale také jeho objem. V návalu vědeckého vzrušení vyběhl Archimédes z lázní tak, jak ho Zeus stvořil a křičel „Heuréka!”, což podle některých znamená „Našel jsem!” a podle jiných „Podejte mi ručník!”. Pokud vás zajímá další osud onoho zlatníka, tak řekněme, že nebyl příliš dlouhý. Jeho výrobek vytlačil mnohem více vody, než dokázal kilogram zlata.

7. Archimédes versus katapult

Během Druhé punské války bušila znovu na brány Syrakus římská armáda. Nečekal je ovšem příjemný pobyt, protože byli nuceni postavit se rozličným válečným strojům, které Archimédes postavil. Báje praví o soustavách zrcadel, které podpalovaly římské galéry, kladkostrojích, jenž zachycovaly a obracely lodě na bok a nedávno jsem dokonce četl teorii o parokanónu. Jedno ale víme určitě – Archimédes nevynalezl katapult tak, jak ho si ho dnes představujeme. Starověký stroj nazvaný katapulta totiž vrhal šípy a mašince, která věnovala nepřátelům kameny, se tehdy říkalo onager. Oba se používaly ještě dříve než se Archimédes narodil.

8. Archimédes versus kruhy

Obléhání se nakonec stalo Archimédovi osudným. Římané Syrakusy dobyli a vtrhli do města. Podle další z legend (jejímž autorem je tentokrát historik Plútarchos) se Archimédes pramálo zajímal o svět kolem sebe. Jako skutečný Sheldon své doby si v tom čase kreslil kružnice do písku a jeho mysl se toulala v krajině geometrie. Když k němu přistoupil římský voják, Archimédes ho požádal „Nešlap mi na mé kruhy!”. Vojáka, který nebyl takový fanda do matematiky, to rozezlilo a Archiméda zabil, aniž by pořádně věděl, o koho se jedná. O tom, co pak s vojákem udělali jeho římští velitelé, už historie nepraví a mám za to, že kdyby to udělala, nebylo by to hezké vyprávění.

9. Xéchasménos a Thysiasteios

Historie si žel bohu jméno Xéchasménos nepamatuje. Možná je tomu proto, že pochází z řeckého ξεχασμένος, což znamená zapomenutý. Dějepisného uznání nedošel ani nebohý Thysiasteios. Jeho jméno bychom mohli přeložit jako obětovaný.

10. Starověký šampón

Řekové a Římané pečovali o své vlasy velice důkladně, ale šampón k tomu neměli. Místo něj používali různé vonné masti a oleje. Šampón jako takový vznikl až roku 1904, kdy berlínský drogista Hans Černohlava (kdybych chtěl dělat reklamu, napíšu rovnou Schwarzkopf), vynalezl práškovou směs, která se rozpouštěla ve vodě. První tekutý šampón vyživoval až ke konečkům teprve v roce 1927.

Mohlo by se vám líbit

Napište komentář